Řasy
Řasy
Buněčná stěna – chrání buňku, udávají tvar, je to pevná silná stěna složená z několika vrstev propletených vláken buničiny (celulózy)
Vakuola – je to váček a uvnitř váčku je tekutina – buněčná šťáva – látky
Řasy dělíme na 1)Zelené
2)Hnědé
3)Červené
Zelené řasy – Jednoduché tělo tvořené stélkou
Jednobuněčné zelené řasy – Celé tělo je tvořeno pouze jedinou buňkou. Buňka zajišťuje všechny životní funkce. Rozmnožují se dělením.
Zelenivka – vznáší se ve vodě, rychle se rozmnožuje, často žije v těle vodních živočichů
Pláštěnka – jednobuněčný bičíkovec, dva bičíky zajišťují rychlý pohyb, způsobuje zelený zákal ve vodě
Koloniální zelené řasy – jednobuněčné řasy , které se při dělení nerozdělí zcela a tím vytváří kolonie a)shluky
b)řetízky
c)kulovité útvary
vejcovka – nejjednodušší kolonie, neuspořádaný shluk několika buněk ve slizovém obalu
řetízkovka – tělo složené ze čtyř buněk přisedlých vedle sebe a navzájem spojených, způsobuje zelený zákal ve stojatých vodách
váleč – vytváří kolonie až z několika set buněk dlouhé až 1 m, kolonie vytváří kulovité útvary, žije ve stojatých vodách, kde se kutálí po dně, jednotlivé buňky jsou propojené výběžky a vytváří jednovrstvou síť na povrchu slizové koule, rozmnožuje se nepohlavně – dělením a také pohlavně – vznikají pohlavní buňky, splynutím dvou buněk, vzniká nová kolonie
Mnohobuněčné zelené řasy – stélka je tvořena z více buněk, některé buňky mají zvláštní funkci, jednotlivé buňky nemohou žít samostatně, toto uspořádání umožňuje rozdělení funkcí v rostlině a lepší přizpůsobení organismu na měnící se podmínky
Rozdělení podle stélky: 1)vláknitá a)nerozvětvená
b)rozvětvená
2)složitá
Vláknité řasy – tvoří dlouhé řetězce buněk=vlákna, buňky mají pevnou buněčnou stěnu, sousední buňky jsou odděleny jen slabými přihrádkami s četnými otvory
Vláknité nerozvětvené řasy
Čapkoblanka – zelené vatovité chuchvalce na ponořených větévkách v čistých vodách, roste vždy jen jedním směrem
Jařmatka – nevětvená vláknitá stélka obalena slizem, dva hvězdicovitě laločnaté chloroplasty, rostou v ČR v rybnících a loužích
Šroubatka – nevětvená vláknitá stélka obalená slizem, šroubovitě stočené páskovité chloroplasty, rostou v ČR v rybnících a loužích
Řasy se složitou stélkou – buňky se obvykle liší velikostí, tvarem a funkcí, některé se podobají suchozemským rostlinám, někdy lze rozlišit části připomínající stonek, listy a kořeny
Parožnatka – připomíná malou přesličku, lze rozlišit připomínající kořínky, stonek a větvičky, roste na dně čistých jezer a mírně tekoucích řek, rozmnožování nepohlavní – úlomky stélky nebo rozmnožovacími tělísky, pohlavně – poměrně složité
Porost locikový – mořská řasa, listovitě rozšířená kadeřavá stélka, připomíná list hlávkového salátu
Barevné řasy – žlutozelené, hnědé, modrozelené, zlatavé, červené, obsahují i jiná barviva než chlorofyl a využívají tak i jiné světlo než zelené rostliny a mohou růst i na jiných místech, která jsou pro zelené rostliny nehostinná
Hnědé řasy – obsahují kromě chlorofylu hnědá barviva, mají hnědou, hnědozelenou nebo zlatavou barvu, hnědé řasy dělíme na rozsivky a chaluhy
Rozsivky – velmi běžné i v ČR, jednobuněčné, tělo chráněno schránkou, zvolna lezou po dně stojatých vod, žijí také v moři, schránky uhynulých rozsivek klesají na dno a vytvářejí křenitou horninu, hornina nalezena v ČR – důkaz o tom, že moře bylo i v ČR
Chaluhy – mořské řasy, složitá stélka často připomínající suchozemské rostliny, dorůstají ohromných rozměrů, často i několika desítek metrů, nejčastěji rostou na skaliskách a dně moří, využití – v přímořských státech v kuchyni (hlavně v Japonsku), v kosmetickém a potravinářském průmyslu, obsahují velmi malé množství zlata, vědci zkoumají jestli by v budoucnosti dalo zlato z chaluh získávat, krmení zvířat
Červené řasy – ruduchy, převážně mořské řasy, od mikroskopických řas po velké řasy se složitou stélkou, rostou na pobřeží i na dně moří, využití – Čína, Japonsko (saláty), Japonsko (umělé pěstvání), potravinové doplňky, výroba agaru, proti střevním parazitům
Žabí sémě – sladkovodní červená řasa, žije v čistých potocích a jezerech, vytváří zelenomodré až červené vatovité chuchvalce
Agar – výtažek z mořských ruduch (asi z osmi druhů), látka schopná ve vodě bobtnat a tuhnout, využití – v potravinářském průmyslu (želatina), mikrobiologické pokusy – živé médium