Houby
Houby
a)jednobuněčné
b)mnohobuněčné
Kvasinky – malé jednobuněčné houby, oválný vejcovitý tvar a nacházejí se v pekařském droždí, přeměňují cukr na oxid uhličitý,
Stavba kvasinky – buněčná stěna obsahuje chitin
Zásobní látky: peptigolikan=glykogen a olej
Rozmnožování: pučením
Zástupci: a) kvasinka vinná – výroba vína, probíhá alkoholické kvašení
b) kvasinka pivní – výroba piva, probíhá alkoholické kvašení
c) cizopasníci – žijí na nebo v těle jiných organismů, způsobuje obvykle onemocnění kůže nebo pohlavních orgánů
Mnohobuněčné houby – většina hub je mnohobuněčná, tělo je tvořeno dlouhými houbovými vlákny, vlákna jsou složena z mnoha buněk oddělených přihrádkami (mikroskopické), vlákna se větví a splétají a vytváří podhoubí (viditelné okem), v dobrých podmínkách se z houbových vláken vytvářejí plodnice, na plodnicích vznikají malá rozmnožovací tělíska (výtrusy), výtrusy jsou velmi malé a lehké, proto se mohou přenášet i na vzdálenost několika tisíc kilometrů, jsou všudepřítomné
Plísně – jednoduché vláknité houby, jsou mikroskopické, viditelné jsou pouze drobné plodničky, výskyt – 1)v půdě – ve vlhkém a teplém prostředí, rozklad odumřelých organismů (tvorba humusu)
2)na potravinách – mohou vylučovat plísňové jedy (nebezpečné)
Štětičkovec – obvykle vytváří šedozelené plodničky, některé druhy štětičkovce se využívají v lékařství a v potravinářském průmyslu, výroba antibiotik, výroba plísňových sýrů
Kropidlák=aspergillus – vytváří černé nebo žlutavé plodničky, je velmi nebezpečný, podhoubí vylučuje jedovaté látky, které mohou způsobovat rakovinu
Plíseň hlavičková – vytváří bílé nebo šedavé chomáčky (kožíšek), často se objevuje na starém chlebu
Chránění – udržujeme v suchu, udržujeme v chladu, nedáváme je do igelitových sáčků, protože jsou neprodyšné a sráží se na nich vlhkost
Cizopasné houby – žijí na jiných organismech, živí se organickými látkami z těla svého hostitele a poškozují ho, nazývají se cizopasníci nebo parazité, cizopasné houby
Dřevomorka domácí – neoblíbená dřevokazná houba, způsobuje hnilobu vlhkého dřeva, vytváří široké ploché plodnice s bíle plstnatým okrajem, ničí dřevěné stavby
Kloboukaté houby – stejně jako bezkloboukaté houby mají tělo tvořeno z houbových vláken, která vytváří podhoubí, v dobrých podmínkách vytváří plodnice, které známe z lesa nebo obchodu, jako „houby“, plodnice jsou obvykle složeny z několika částí
Třeň – dlouhá štíhlá „noha“, která nese klobouk
Klobouk – široký, velký, umístěný na třeni
Prsten – ne vždy je patrný, blanka na třeni, která je pozůstatkem obalů, které chránily klobouk v zemi
Lupeny – na spodní straně klobouku, nesou rouško
Rouško – vrstva vytvářející výtrusy
Výtrusy – výtrusy obvykle vyrůstají po čtyřech na krátkých stopkách, zralé výtrusy jsou roznášeny větrem, po dopadu na vlhké místo z nich vyklíčí houbové vlákno, které prorůstá půdou
Rozmnožování hub – houbové vlákno, které vyrostlo z výtrusu se potká s houbovým vláknem jiného jedince, jejich buňky se spojí a dále vytvářejí společné podhoubí, ze společného podhoubí vznikají nové plodnice, jde o zvláštní způsob pohlavního rozmnožování
Kloboukaté houby – a)kloboukaté houby - suchohřib, klouzek, křemenáč, hřib satan, hřib žlučník
b)houby s lupeny – muchomůrka růžová (červená, zelená), žampióny, bedly,lišky, holubinky
Václavka – roste na starých pařezech, má dlouhé černé podhoubí, které někdy prorůstá i do kořenů živých stromů a poškozuje je, strom postupně odumírá